Určitě to znáte. Něco řešíte a nevíte, co bude nejlepší. Zavoláte pěti známým a dostanete pět různých rad: „Já bych na tvém místě…“, „Tohle bych určitě nedělala..“, „Podle mě musíš…“, “Jo, moje známá to taky řešila…”, „Hele, tohle fakt není dobrý nápad…“

Podle čeho se rozhodnout?

Ideální by bylo mít po ruce člověka, který vás dokonale zná, vždycky ví, co je pro vás nejlepší, myslí to s vámi dobře a – pokud možno – nikdy se nemýlí. Jenže takový člověk většinou po ruce není.

A tak zkoušíme. Přemýšlíme. Porovnáváme možnosti. Dáváme na rady druhých. Něco vyjde, něco ne. Metoda pokus–omyl. A po nějaké době jsme unavení nejen z toho, co řešíme, ale hlavně z toho neustálého přemýšlení.

Co mám sakra udělat, aby to už konečně dopadlo dobře?

Do podobných situací se dostáváme všichni. Opakují se stejné vzorce, stejné konflikty, stejné pocity. Jen kulisy se trochu mění. Přemýšlíme, kudy z toho ven. Hledáme řešení.

Někdy mezi přáteli. Někdy u odborníků. Někdy v knihách, podcastech nebo na internetu. Snažíme se pochopit, proč se nám to děje, kde se stala chyba a co všechno bychom měli změnit. Jenže někdy se v tom věčném hledání můžeme zaseknout. Pořád se vracíme k tomu, co bylo. Rozebíráme, proč se to stalo. Hledáme viníky, vysvětlení, souvislosti…

A přitom nám možná uniká to nejdůležitější

V myšlenkách se stále vracíme do minulosti. Přemýšlíme, kde se to pokazilo. S obavami pak přemýšlíme o budoucnosti. Co když se to pokazí zase? A díky tomu nám to podstatné možná uniká…

Co se tu ve skutečnosti děje a co s tím můžu udělat právě TEĎ?

Protože možná nemůžeme ovlivnit situaci jako takovou. Nemáme vliv ani na názory a postoje druhých. Můžeme ale ovlivnit své myšlenky, slova, rozhodnutí a následné jednání.

A právě tam začíná změna

Když se ohlížíte zpět, hledejte v minulosti ponaučení. Z toho, co fungovalo, čerpejte inspiraci. Ale nezůstávejte tam. Dívejte se dopředu. Jděte dál.

Ujasněte si „Co vlastně chci?“

Děti to většinou vědí velmi dobře. A když to třeba ještě neumí říct, dají nám to velmi hlasitě najevo. My dospělí jsme se mezitím naučili spoustu věcí potlačit. Neříkat, co potřebujeme. Nechtít „moc“. Přizpůsobit se. Neobtěžovat. Vydržet… A tak často mnohem lépe víme, co nechceme, než co opravdu chceme.

„Nechci být ve stresu.“, „Nechci dělat tuhle práci.“, „Nechci, aby se ke mně takhle choval.“, „Nechci být pořád unavená.“, „Nechci zase být na všechno sama…“

Napište si, co tedy ve skutečnosti chcete

• Jak má vypadat váš běžný den?
• Jak se chcete cítit ve své práci?
• Jak chcete prožívat své vztahy?
• Kolik času chcete mít sami pro sebe?
• Co potřebujete k tomu, abyste byli spokojení?
• Čeho chcete ve svém životě víc? A čeho naopak méně?

Možná zjistíte, že vytvořit takový seznam je překvapivě těžké.

Malý experiment

Sedněte si na deset minut a napište si všechno, co ve svém životě opravdu chcete. Bez hodnocení. Bez přemýšlení, jestli je to reálné. Bez „to přeci nejde“… Jen pište.

Pokud je pro vás jednodušší začít tím, co nechcete, klidně začněte tam. A potom každou větu otočte.

• „Nechci být pořád ve stresu.“ → Chci mít ve svém životě více klidu.
• „Nechci pořád všechno stíhat.“ → Chci mít více prostoru pro sebe.
• „Nechci dělat práci, která mě vyčerpává.“ → Chci dělat práci, která mi dává smysl.

A pokud nevíte, kde začít, projděte si jednotlivé oblasti svého života: vztahy, rodinu, práci, zdraví, odpočinek, koníčky, seberealizaci nebo vztah k sobě samé. Možná vás překvapí, co všechno se objeví.

A o tom to je

Náš život se skládá z mnoha malých situací. Každá sama o sobě může být zvládnutelná. Jenže když jednu přidáme k druhé, další a další, náš pomyslný pohár trpělivosti se postupně plní. A pokud z něj nikdy nic nevyléváme, jednoho dne jednoduše přeteče. Proto potřebujeme nejen zvládat další a další povinnosti, ale také pravidelně vypouštět napětí a doplňovat vlastní energii.

Zastavit se. Vydechnout. Uvědomit si, co se v nás děje. Dopřát si prostor.

Někdy stačí změnit úhel pohledu. Jindy potřebujeme pomoc někoho, kdo nás bezpečně provede tím, na co sami nevidíme.

Nečekejte, až váš pohár přeteče, začněte teď

Pokud máte chuť udělat první krok, připravili jsme pro vás videa s jednoduchými technikami psychohygieny, které můžete začít používat okamžitě. Pomohou vám lépe porozumět tomu, co se ve vás děje, a najít způsob, jak se znovu vrátit do většího klidu a rovnováhy.

Protože nejde jen o to zvládat svůj život. Jde také o to, aby vám v něm bylo dobře.