Jak zjistit, v čem jsme dobří

V životě se nám někdy stane, že se dostaneme na rozcestí a přemýšlíme, co dál. Nevíme, kam jít, cítíme potřebu něco změnit, rozmýšlíme nad tím, jak se správně rozhodnout, čemu se věnovat pracovně nebo ve volném čase.

Abychom na sobě mohli pracovat, je potřeba, abychom nejprve dobře poznali sami sebe. Některé dispozice jsme zdědili po rodičích, určitým způsobem nás ovlivnila výchova a prostředí, ve kterém jsme žili, další dovednosti a znalosti jsme si osvojili sami.

Hned v úvodu se vás zeptám: “Kde a kdy se  vám nejlépe přemýšlí a napadají vás ty nejlepší nápady?”

Říká se, že nejlepší nápady člověka napadají, když se dlouho nudí a je jen v klidu a tichu sám se sebou. Mě třeba nejlepší nápady napadnou ve vaně, popř. při mytí vlasů. Jak to máte vy? Máte nějakou činnost, při které čišíte nápady? Plánujete je taky někdy realizovat? Nebo si jimi jen zpříjemňujete chvíle klidu a odpočinku?

Představte si to.

Až budete mít chvilku pro sebe, vezměte si do ruky mobil a zapněte aplikaci „hlasový záznamník“. Zavřete oči, přeneste se na místo, kde chcete být, kde je vám dobře, kde se  cítíte bezpečně. V klidu si to místo prohlížejte, dýchejte zhluboka, následně dech zklidněte. Zkuste si zapamatovat celý ten obraz. Vnímejte jen pohodu a klid. Jaké emoce k vám přicházejí? Zamyslete se nad tím, co byste chtěli, pokud byste mohli úplně cokoliv? Jaké činnosti vás napadají? Co máte rádi a co vás nabíjí? Mluvte nahlas. Vše, co říkáte, se zaznamená, o své myšlenky nepřijdete.

Napište si to.

Až si záznam  znovu poslechnete, zapište si své myšlenky a zkuste je vyzkoušet při první možné příležitosti. Možná vás pak začnou napadat i nějaké jiné – další, které ještě budete chtít vyzkoušet. Vše si pište i ta nejnenápadnější myšlenka může být průlomová.

Teď se ale pusťme do práce… budeme pátrat v minulosti.

• Vzpomenete si, co vás kdysi ve škole bavilo za předměty?
• Jaké aktivity jste v tu dobu provozovali?
• Dala by se některá z těch činností opět „oživit“?
• A co vás bavilo na střední škole nebo vysoké škole?
• Při jaké činnosti jste dokázali zapomenout na čas a chtěli jste pokračovat, pokračovat a zlepšovat se?
• Zkuste si zavzpomínat na dobu, kdy jste se cítili v tom, co jste dělali opravdu DOBŘÍ.

Zkuste si vybavit jeden moment. Máte?

Výborně, tak si nyní odpovězte na tyto otázky (dle metody koučování logických úrovní):

• Kdy se ten okamžik stal? Co to bylo za den, období, jak je to dlouho?
• Kde přesně jste byla? S kým?
• Co konkrétně jste tam dělala?
• Jak to probíhalo?
• Jak jste se u toho cítila?
• Proč se vám to líbilo?
• Kým jste se tam cítila být?

Zeptejte se pak sami sebe:

Co mohu nyní udělat pro to, aby se opět cítil/a tak dobře jako kdysi? Jakým způsobem by se moje talenty a dovednosti daly nyní využít? Jaké mám možnosti? Co dalšího k tomu ještě potřebuji? Napadá mě nějaká inspirativní osoba? Co by mi poradila? A jak to konkrétně mohu využít?

Budou k vám přicházet různé odpovědi. Některé vás možná překvapí. Je vhodné si vše zaznamenávat, ať z toho následně můžete čerpat.

Co konkrétně už teď můžete udělat?

Tak jak vám to šlo? Našli jste si svou oblast, ve které se teď budete rozvíjet a vykročíte v ní vstříc světu? Vše co děláte, by mělo jít v souladu s vašimi hodnotami. Protože to, co je v souladu, do toho se nám obvykle opravdu chce.

Podělím se s vámi o svůj příběh

Po gymnáziu jsem se rozhodovala kam dál. Jakou školu si mám vybrat? Moje mamka mi tehdy řekla: „Vyber si takovou školu, kde jsou předměty, které tě zajímají a baví.“

Za tuto radu jsem jí později byla nesmírně vděčná.  Myslím, že ne každý člověk, si mohl na prahu dospělosti vybrat a rozhodnout se sám. Mě bavila matika a chemie, volba pro Vysokou školu Chemicko–technologickou v Praze byla jasná.

Od té doby se vždy rozhoduji tak, jak mi tehdy mamka poradila. Nejdříve přemýšlím nad tím, co mě opravdu baví, co mi jde, v čem jsem dobrá.  Podle tohoto klíče se rozhoduji, co budu dělat, kam půjdu.

Napadlo vás u přemýšlení, kterým směrem se dál vydat?

Pokud zatím ne, zkuste se ještě zamyslet v duchu IKIGAI. IKIGAI je japonský termín vyjadřující smysl života (důvod k bytí), vlastně takový důvod, proč ráno vstát z postele.

Určete si činnost, která vás baví, naplňuje a zapomínáte při ní na čas. Zároveň je lidem prospěšná. Zaměřte se jen na jednu činnost a jděte postupně do toho. Cestou může  vyvstat úplně jiná myšlenka, která vás doposud nenapadla. Držím vám palce.